Jdi na obsah Jdi na menu
 


Organizace spojených národů

 
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo OSN. O jiném významu této zkratky pojednává článek Ottův slovník naučný.
Organizace spojených národů

Vlajka OSN
vlajka OSN

Mapa členských států OSN
úřední jazyky  angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština, španělština
generální tajemník  Pan Ki-mun (od roku 2007)
založení  26. června 1945
počet členských států  192
sídlo  New York (USA)
oficiální stránky  www.un.org

1 další oficiální názvy:
  • United Nations
  • Organisation des Nations unies
  • Naciones Unidas
  • Организация Объединённых Наций
  • 联合国
  • امم متحدة
Nositel Nobelovy ceny
Budova OSN v New Yorku

Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou téměř všechny státy světa (v červnu 2006 měla 192 členských států).

Obsah

[skrýt]

 Obecně

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny OSN.

OSN byla založena 26. června 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 50 státy včetně tehdejší ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.

Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné. Dalšími hlavními orgány OSN jsou

V roce 2001 OSN dostala Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).

 Rada bezpečnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Rada bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné shromáždění volí 10 dalších za členy nestálé na dvouleté období. Údaj v závorce za jmény států znamená rok, ve kterém ke dni 31. prosince vyprší mandát té které země. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou: Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké a Velká Británie.

10 nestálých členů v roce 2009: Burkina Faso (2009), Kostarika (2009), Chorvatsko (2009), Libye (2009), Vietnam (2010), Rakousko (2010), Japonsko (2010), Mexiko (2010), Turecko (2010), Uganda (2010).

 Ekonomická a sociální rada

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomická a sociální rada OSN.

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) má 54 členů, volených na tříleté období Valným shromážděním. Funkční období členského státu končí 31. prosince roku, který je uveden v závorce za jménem příslušné země.

V roce 2009 je složení ECOSOC následující[1]:

 Poručenská rada

Podrobnější informace naleznete v článku Poručenská rada OSN.

Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, VS nebo RB..

 Mezinárodní soudní dvůr

Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní soudní dvůr.

Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na 9 leté období, které končí dne 5. února roku, který je uveden v závorce za jmény soudců. Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost. Současné složení Mezinárodního soudního dvora (k listopadu 2006): Awn Shawkat Al-Khasawneh, Jordánsko (2009); Ronny Abraham, Francie (2009); Gonzalo Parra-Aranguren, Venezuela (2009); Raymond Ranjeva, Madagaskar (2009); Rosalyn Higgins, Velká Británie (2009); Shi Jiuyong, Čína (2012); Abdul G. Koroma, Sierra Leone (2012); Hisashi Owada, Japonsko (2012); Bruno Simma, Německo (2012); Peter Tomka, Slovensko (2012); Kenneth Keith, Nový Zéland (2015); Bernardo Sepúlveda Amor, Mexiko (2015); Thomas Buergenthal, USA (2015); Mohamed Bennouna, Maroko (2015) a Leonid Skotnikov, Rusko (2015).

Předsedkyní Mezinárodního soudního dvora byla zvolena soudkyně Rosalyn Higgins (Velká Británie) a místopředsedou soudce Awn Shawkat Al-Khasawneh (Jordánsko).

 Rozvojové cíle tisíciletí

Cíle OSN do roku 2015:

  1. snížit chudobu a sociální vyloučení
  2. dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání
  3. prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti
  4. snížit dětskou úmrtnost
  5. zlepšit zdraví matek
  6. boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
  7. zajistit environmentální udržitelnost
  8. vybudovat globální partnerství pro rozvoj
  9. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

 Odborné organizace OSN

OSN má řadu odborných organizací, mj.:

 Zajímavosti

Švýcarská poštovní správa pro potřeby Evropského úřadu OSN v Ženevě opatřila část emisí švýcarských poštovních známek od roku 1950 přetiskem NATIONS UNIES OFFICE EUROPÉEN. O pět let později pak vydala speciální emise (tedy nikoli přetisk) s označením NATIONS UNIÉS a HELVETIA, v švýcarské měně. O další 4 roky později - roku 1959 byly vydávány první emise známek OSN, i nadále s švýcarskou měnou.